Pivní bzukot – druhy piva

První pivo...

bylo uvařeno v Mezopotámii – tehdy se vyrábělo z chleba. V Evropě byli prvními pivovarníky Slované. Podle záznamů z kronik Galla Anonyma se pivo volně pilo během korunovace Boleslava Chrabrého, kterého Gallus Anonymus nazval milovníkem piva. Nicméně je třeba říci, že za rozvoj pivovarnictví vděčíme mnichům. Měli k tomu přece ideální podmínky, jako jsou prostorné a chladné klášterní sklepy. Až ve 12. století začaly fungovat městské a dvorní pivovary a výroba piva se skutečně rozjela. Během staletí prošlo pivo mnoha proměnami s cílem zdokonalit jeho recepturu. A tak v současné době máme mnoho druhů a odrůd zlatavého moku – bezpochyby si každý znalec přijde na své.

Za zmínku stojí také v poslední době velmi populární řemeslné pivo, známé také jako craftové pivo. Řemeslné pivovary nevyrábějí pivo v masovém měřítku, jsou nezávislé a vaří pivo za použití tradičních nebo neobvyklých ingrediencí. Řemeslná piva jsou precizně uvařená a nadchnou originálními chutěmi. Vyrábějí se s vášní, oddaností a radostí sládka-řemeslníka z vaření zlatavého moku. Milované mnoha lidmi po celém světě a považované za něco víc než jen obyčejné pivo.

Metoda výroby piva známá jako svrchní kvašení zahrnuje vaření tohoto nápoje za použití specifických kvasinek. Tento proces probíhá při teplotě 16-24 stupňů Celsia. Po dokončení procesu kvašení se pivní kvasinky nacházejí na povrchu mladiny, odtud název – svrchně kvašená piva. Tento typ piva se vyznačuje komplexní a bohatou aromatickou kyticí.

Piva Ale jsou velmi rozmanitou skupinou, zahrnující mnoho odrůd a podtypů. Mezi nejoblíbenější patří piva Pale Ale, tedy světlá piva vařená ve Velké Británii, charakterizovaná jantarovou barvou, která za svou jedinečnou chuť vděčí speciální vodě s vysokým obsahem vápníku. Do tohoto typu patří také American Pale Ale (APA), charakterizované silným, chmelovým aroma s citrusovým nádechem a barvou od světle zlaté po tmavě jantarovou. Ale to není všechno. Mezi Pale Ale najdeme také India Pale Ale (IPA), což je pivo s intenzivním, chmelovým aroma s květinovou, ovocnou a pryskyřičnou směsí. Tento nápoj se také vyznačuje výraznou hořkostí.

Další skupinou jsou belgická piva Ale, charakterizovaná rafinovanou, poněkud kyselou chutí. Někteří se domnívají, že tento nápoj připomíná spíše víno než pivo. Nejoblíbenější odrůdou je Witbier, což je tradiční belgické pšeničné pivo s výrazným obilným charakterem a osvěžující citrusovou dochutí.

Mezi svrchně kvašenými pivy najdeme také irská piva Ale. Nejoblíbenější je Stout, tedy pivo tmavé barvy, vyráběné z praženého ječného sladu a velkého množství chmele, což mu dodává charakteristickou čokoládově-kávovou dochuť.

A nakonec stojí za zmínku německá piva Ale, a zejména odrůda Weissbier, tedy světlé nebo tmavé šumivé pivo, vařené z ječného sladu s přídavkem pšeničného sladu, které neuvěřitelně voní po koření.

V čem podávat svrchně kvašená piva?

• Snifter, neboli pivní sklenice na nožce s baňatým tvarem – široká dole a zužující se nahoru. Tento design sklenice dokonale zvýrazňuje pivní aroma. Nejsilnější piva, jako je Stout, chutnají nejlépe ve sklenici Snifter.
• Tulip je typ pivní sklenice, jejíž tvar připomíná tulipán. Je podobná Snifteru, ale má charakteristické zakřivení v horní části kalichu. Tento typ sklenice výborně udržuje pěnu a úžasně zdůrazňuje bohatou chuť a aroma piva. Je ideální volbou pro výrazná piva Ale.
• Goblet – vzhledem se může podobat kalichu, ale je vyroben z tlustšího skla a nemá zúžení v horní části. Tato nádoba úžasně zvýrazňuje chuť belgických piv Ale a IPA.

Ležák...

Spodně kvašená piva se vaří za účasti vhodných kvasinek a celý proces probíhá při teplotě 8-12 stupňů Celsia. Charakteristickým rysem rodiny piv Lager je osvěžující chuť a čistá kytice s jemným nádechem chmele a sladu. Mezi spodně kvašenými pivy se uvádějí následující odrůdy:

• Klasický ležák – klasické světlé pivo, obvykle charakterizované vyšším než průměrným obsahem alkoholu a nižší úrovní hořkosti. Vaří se mnoha různými způsoby, včetně přidání cukru, chmele a někdy dokonce kukuřice.
• Německý Pilsner – osvěžující pivo světle slámové barvy, ve kterém převládá obilné aroma, a to díky přítomnosti plzeňského sladu. Jeho charakteristickým rysem je květinové aroma.
• Český (Bohemian) Pilsner – pivo vařené z moravského ječného sladu, svěží a komplexní chuti, s výrazně znatelným nádechem chmele a kořeněnými aromaty.
• Bock – velmi silné a velmi aromatické pivo vařené z ječného nebo pšeničného sladu. Vyskytuje se v barvách od světlé po tmavou mahagonovou a měděnou.
• Baltický Porter – pivo se silným charakterem, tmavou barvou a suchou chutí, ve kterém najdete aroma praženého zrna s karamelovými, a někdy dokonce oříškovými a čokoládovými tóny.

V čem podávat spodně kvašená piva? Správná volba je:

• Pivní korbely, tedy nádoby vyrobené z tlustého skla, charakterizované odolností a robustností. Jsou zvláště vhodné pro světlé ležáky, české Pilsnery a Bocky.
• Pivní kalichy mají nožku a jsou vyrobeny z tenkého skla, ve kterém je barva piva a jeho čistota dokonale viditelná, a jejich tvary jsou navrženy tak, aby udržely pivní pěnu po dlouhou dobu. To je vynikající volba pro tmavé ležáky a Bocky, stejně jako Pilsnery.
• Pivní sklenice jsou vyrobeny z tenkého skla, nemají nožku ani ucho. Jsou vysoké a štíhlé, dokonale zvýrazňují barvu nápoje. Skvěle podtrhují chuť spodně kvašených piv.

Někdy dáváte přednost dobrému drinku před pivem? Navštivte magazín FormAdore: 5 receptů na hřejivé zimní drinky a objevte recepty na ty nejlepší zimní nápoje.

Zlatavý mok má své požadavky, které je dobré znát a zohlednit při jeho skladování a podávání, abyste z něj dostali to nejlepší. Aby si pivo zachovalo svou původní chuťovou kytici, mělo by se skladovat v odpovídajících podmínkách, tedy na tmavém a chladném místě a nejlépe ve svislé poloze. Mimořádně důležitá je také teplota podávání nápoje. Světlé a nízkoprocentní pivo by se mělo podávat při teplotě 5-10 stupňů Celsia, zatímco tmavá a silná piva při teplotě 12-14 stupňů Celsia.

Sklo dodává pivu estetiku a zvýrazňuje jeho chuť a aroma, jak jsme již zmínili v předchozí části článku. Důležité je však také správně připravit pivní sklenice, které by měly být především dokonale čisté. Nezapomeňte také opláchnout pivní sklenici pod studenou vodou před nalitím nápoje, aby se teplota sklenice přizpůsobila nápoji.

Ještě něco bychom si měli pamatovat při podávání piva? O otvíráku na lahve, estetických podtáccích a pěnovém stroji! Určitě každý znalec zlatavého moku ví, jak otevřít pivo, i když jsme přesvědčeni, že otvíráky na lahve, které nabízíme, to značně usnadní. Naopak, výrobník pivní pěny vám umožní získat lahodnou, hustou a aromatickou pěnu. Nebojte se však, pokud se ukáže, že je pěny příliš mnoho – na pomoc přijde pivní žiletka, která odstraní přebytek.

Nezapomeňte nalévat pivo po straně nakloněné nádoby. Teprve ke konci nádobu postavte vzpřímeně, abyste získali malou pěnu, díky níž nápoj zůstane dlouho chutný a aromatický.

A nyní konečně přecházíme k té nejpříjemnější činnosti, kterou je ochutnávání piva. Začneme pozorováním jeho barvy, čirosti, bublinek a pěny. Dále přiblížíme sklenici piva a vdechneme jeho vůni. Teprve teď si lokneme zlatavého moku a podržíme ho na jazyku na okamžik, abychom posoudili jeho chuťové vlastnosti a úroveň hořkosti. Užijte si svůj požítek!